Odmítnutí testu na alkohol a drogy: jaké tresty hrozí
Kdo odmítne dechovou zkoušku na alkohol nebo test na návykové látky, nemůže počítat s mírnějším postihem – zákon trestá stejně přísně jako prokázaný alkohol.
Proč je odmítnutí testu vážnější, než se zdá
Řada řidičů si stále myslí, že odmítnutí dechové zkoušky na alkohol nebo testu na návykové látky je jakousi bezpečnou variantou, jak se vyhnout přímému usvědčení. Aktuální právní úprava ale s tímto uvažováním počítá – a záměrně jej dělá nevýhodným. Odmítnutí testu patří mezi vůbec nejpřísněji trestané dopravní přestupky, a to jak z hlediska finančního postihu, tak z hlediska ztráty řidičského oprávnění.
Na rozdíl od mnoha jiných přestupků navíc odmítnutí testu nevyžaduje, aby policie jakkoliv prokazovala, že řidič byl skutečně pod vlivem – samotné odmítnutí je pro účely postihu dostatečnou skutečností samo o sobě, bez ohledu na to, jaký by nakonec byl výsledek zkoušky.
Pokuta a zákaz řízení za odmítnutí testu
Kdo v silničním provozu odmítne podstoupit dechovou zkoušku na přítomnost alkoholu nebo test na jiné návykové látky, hrozí mu ve správním řízení pokuta až 75 000 Kč a zákaz řízení až na 36 měsíců. Jde o jednu z nejvyšších sankcí, jaké český přestupkový systém u dopravních přestupků vůbec zná.
Tato hranice přitom není nastavena náhodně – zákonodárce ji zvolil vědomě vysoko, aby odmítnutí testu nebylo pro řidiče výhodnější než samotné podstoupení zkoušky.
Šest bodů navíc
Kromě pokuty a zákazu řízení se odmítnutí testu promítá i do bodového konta řidiče. Řidiči, který test na alkohol nebo jiné návykové látky odmítne, se do bodového konta zapisuje šest trestných bodů – tedy nejvyšší možné bodové ohodnocení, jaké lze za jediný přestupek získat. V kombinaci se zákazem řízení a vysokou pokutou tak jde o trojí postih za jediné rozhodnutí odmítnout spolupráci na místě.
Proč je odmítnutí trestané přísněji než skutečné zjištění alkoholu
Možná nejdůležitější věc, kterou by si měl každý řidič zapamatovat, zní: Horní hranice sankce za odmítnutí testu je ve správním řízení nastavena přísněji než sankce za samotné zjištění alkoholu v krvi. Jinými slovy – odmítnutí zkoušky se nevyplácí ani ve chvíli, kdy si řidič není jistý výsledkem, protože zákon jej v takovém případě trestá minimálně stejně přísně, spíše ale hůř, než kdyby zkoušku podstoupil a alkohol se u něj skutečně prokázal. Tento princip má zabránit tomu, aby se odmítnutí testu stalo praktickou skulinou, kterou by šlo obcházet přísnější postih za jízdu pod vlivem.
Co všechno se počítá jako odmítnutí
Odmítnutí nemusí mít podobu jasného „nebudu dýchat". V praxi se stejně posuzuje i situace, kdy řidič zkoušku fakticky znemožní jiným způsobem – například opakovaně nedostatečným výdechem do přístroje, kvůli kterému se měření nepodaří dokončit, nebo odmítnutím doprovodu na pracoviště, kde se provádí odběr krve v případech, kdy dechová zkouška sama nestačí. Z pohledu důsledků se s takovým jednáním zachází stejně jako s výslovným odmítnutím – konečný výsledek testu se už nezjišťuje a nastupuje sankce za odmítnutí jako takové.
Odmítnutí testu může mít dopad i mimo samotné přestupkové nebo trestní řízení. Pojišťovny odmítnutí testu v souvislosti s případnou nehodou obvykle posuzují jako přitěžující okolnost při likvidaci škody, podobně jako by posuzovaly prokázaný alkohol v krvi – konkrétní dopad na konkrétní pojistnou smlouvu je ale vždy třeba ověřit přímo u dané pojišťovny.
Jak kontrola probíhá a co dělat
Dechovou zkoušku i test na návykové látky provádí policista přímo na místě kontroly, obvykle certifikovaným přístrojem nebo testovací sadou. Odmítnutím se přitom nemyslí jen výslovné „ne" – stejně může být posouzeno i vyhýbavé nebo obstrukční chování, které v praxi znemožní zkoušku provést.
- Pokud vás policista k testu vyzve, počítejte s tím, že odmítnutí má z právního hlediska horší důsledky než podstoupení zkoušky, bez ohledu na její případný výsledek.
- Do protokolu si nechte přesně zaznamenat okolnosti kontroly – čas, místo a průběh testu či jeho odmítnutí.
- Pokud se domníváte, že postup policie neodpovídal předpisům, uplatněte své výhrady písemně a včas, ideálně s pomocí právního zástupce.
- Nespoléhejte na to, že odmítnutí testu „nejde dokázat" – samotné odmítnutí je pro účely postihu dostatečnou skutečností samo o sobě.
- V navazujícím správním řízení si vyžádejte veškeré podklady a lhůty pro vyjádření dříve, než cokoliv podepíšete nebo zaplatíte.
Co tento článek neřeší
Tento článek se soustředí na sankce za odmítnutí testu jako takové a nepopisuje podrobně, jaký postih hrozí, pokud je alkohol nebo droga skutečně prokázána – tam se sazby odvíjejí od naměřené hodnoty a dalších okolností a je třeba je ověřit samostatně. Stejně tak zde není rozebrán trestněprávní rozměr věci pro případy, kdy jednání naplní znaky trestného činu podle trestního zákoníku, ani konkrétní průběh navazujícího soudního přezkumu. Kdo se s odmítnutím testu nebo jeho důsledky potýká, měl by se obrátit na advokáta specializovaného na dopravní právo nebo přímo na orgán, který věc řeší.